|
Sliby se mají plnit a to nejen o vánocích. Právě vychází druhá verze roku 2008, datovaná víceméně formálně k 31.8.2008 (přestože dnes je 11.8.), a v ní je oproti verzi z dubna letošního roku osmnáct nových rozhleden, a to už je pořádná porce. Podařilo se mi totiž dopravit se do takového virtuálního trojúhelníku od Prahy se rozbíhajícího na Plzeňský a Jihočeský kraj, kde jsem si částečně zaplnil prostor, kterému jsem se v průběhu mých cest trochu vyhýbal. Upevnil jsem si tak své vedení na poli rozhlednových webů, ani původně nosný triumvirát www.rozhlednyunas.cz, rozhledny.wz.cz, a poslední www.rozhledny.com, nemá tolik rozhleden, co já. A to mám všechny rozhledny osobně obšláplé a objeté, nežiju z příspěvků cizích lidí. To mě přivádí k zamyšlení, jestli nedochází k přesycení české veřejnosti rozhlednami. Když tak jdete do kopce (na ní) nebo z kopce (z ní), máte času k přemýšlení dost. A já takhle přemítal o tom, že porevoluční vlna rozhleden nebyla způsobena ničím jiným, než rozmachem zejména mobilní komunikace a potřebou budovat telekomunikační sítě. Tahle etapa rozvoje rozhleden už ale zjevně skončila, sítě jsou zbudovány, a jestli se bude ještě něco stavět, pak jen sporadicky. Další fáze rozhleden však začala, je to tak dva roky, s vlaštovkami i dřív. To začaly růst jako houby po dešti rozhledny budované obcemi pod záminkou zvýšení turistického ruchu. Problém těchto rozhleden je, že často nejsou na turistických trasách, jsou maximálně levné, tedy spíše menší a dřevěné, a v souvislosti s tím nabízí občas mírně diskutabilní výhled, což je u rozhleden první a nejdůležitější hledisko. Je otázka, jaký zájem bude o takové stavby, jestli se splní představy obcí, nebo všudypřítomní vandalové ukáží svou ohyzdnou tvář a tyto stavby, během doby opuštěné a zavržené, potupně nezlikvidují. Původně jsem nechtěl skončit tak depresivně, ale docela mě to nutí. Vždyť jak vlastně rozhledny přicházejí na svět? Je spousta objektů, které vzniknou přímo jako rozhledny. Proti tomu nic, takové jsou pak na vyvýšených místech, náležitě stavěné a pěkně rostlé, aspoň občas. Pak jsou objekty, které si obce vydupou na investorech stavby, a vzniknou tak kombinace stožáru a rozhledny, což má vliv jak na estetiku, tak často i na funkčnost, neboť operátor potřebuje pokrýt území, které třeba není tak atraktivní, a rozhledna v tomto kraji postavená zkrátka nepřitahuje turistickou veřejnost. Takže je většinou zavřená, protože není, kdo a z čeho by platil obsluhu. A pak jsou to objekty, které vznikají z objektů, určených k jiným účelům. Kdo výbec určil, že Čihadla, Jezerní slať, Borová Lada, Černohorské rašeliniště apod. jsou rozhledny? A co teprve objekty na prostějovsku, taková Předina... vždyť je to akorát ostuda na něco takového lákat lidi. Začal jsem objíždět rozhledny podle mapy, kde bylo vyznačeno cca 80 objektů. Teď jich mám 205 a cca 60 mi jich ještě chybí. Protože součástí památníku Vojna v bývalém pracovním lágru udělají prosklenou vyhlídkovou věž. A hned tomu říkají rozhledna? Proč? To pak můžou všechny dosud vyhlídkové věže, radniční, kostelní, hradební i jiné, prohlásit za rozhledny, odpadne polemika jestli tohle či ono je nebo není rozhledna, navíc všechny tyhle vyhlídkové věže strčí svou výškou, konstrukcí i výhledem nejméně dvě třetiny původních rozhleden s přehledem do kapsy. Netuším, jak to se mnou bude dál. Mám v plánu objet okolí Tábora, pak se pod Prahou vylouplo něco nového, pořád ještě nemám dokončené Jeseníky a Zlínský kraj. A pořád platí, že v nejbližší době se vypravím do Krkonoš, abych získal nové fotky dvou z rozhleden, se kterými jsem v roce 2003 začínal svou sbírku, totiž Žalý a Štěpánka. Komu se víc líbil starý úvodník, najdete ho zde Nejnovější údaje jsou tedy 205 rozhleden a 80 vyhlídkových věží. ![]() Copyright © 2007 Miroslav Ort All rights reserved. |